STUDIUM V SEVERSKÝCH ZEMÍCH

Základní údaje



Dánsko

Základní údaje
Úřední název Dánské Království
Hlavní město Kodaň
Rozloha 43 094 Km2
Počet obyvatel 5 468 119
Státní zřízení konstituční monarchie
Hlava státu Královna Margrethe II.
Jazyk dánština, faerština, grónština
Náboženství evangelické
Měna Dánská koruna (DKK)


Finsko

Základní údaje
Úřední název Republika Finsko
Hlavní město Helsinky
Rozloha 338 145 Km2
Počet obyvatel 5 238 460
Státní zřízení republika
Hlava státu prezidentka Tarja Halonen
Jazyk finština, švédština
Náboženství luteránské
Měna euro (EUR)


Norsko

Základní údaje
Úřední název Norské království
Hlavní město Oslo
Rozloha 323 802 Km2
Počet obyvatel 4 500 000
Státní zřízení konstituční monarchie
Hlava státu Král Harald V. Norský
Jazyk norština
Náboženství luteránské
Měna Norská koruna (NOK)


Švédsko

Základní údaje
Úřední název Království Švédsko
Hlavní město Stockholm
Rozloha 449 964 Km2
Počet obyvatel 9 031 088
Státní zřízení konstituční monarchie
Hlava státu Král Karl Gustav XVI.
Jazyk švédština
Náboženství luteránské
Měna Švédská koruna (SEK)


Pro a proti

  • + Přísně dodržovaná vysoká kvalita vzdělání
  • + Mnoho programů vyučovaných v angličtině
  • + Aktivní společenský a kulturní život
  • - Vysoké náklady na bydlení
  • - Občas potíže s povolením k pobytu

Proč severské země?

Každá ze zemí v severském regionu má svůj unikátní charakter. V Dánsku je k vidění mix moderních měst, kouzelných vesniček a ospalých ostrovů, v Norsku zasněžené pláně, majestátní fjordy a vikinské tradice. Finsko má největší parní saunu na světě. Švédsko má krajinu vhodnou venkovní dobrodružství. Navzdory historickým a kulturním odlišnostem mají všechny tyto země společné počasí. Nelze zde uniknout dlouhé tuhé zimě s minimem světla. Naproti tomu si můžete užít nádherné léto s nekonečnými hodinami slunečního svitu. Pokud se rozhodnete pro některou z těchto zemí, zažijete to nejlepší z obou světů: kosmopolitní města jako Kodaň, Helsinky, Oslo nebo Stockholm a zároveň klidnou a nedotčenou přírodu.

Studijní systém

Studijní systémy těchto zemí jsou organizovány velmi podobným způsobem. Všechny nabízí 3 až 4leté bakalářské a dvouleté navazující magisterské studijní programy. Výrazně zde převažují státní instituce nad soukromými. Univerzity vyučují spíše teoretické akademické programy, zatímco vysoké školy se orientují spíše na aplikaci poznatků do praxe.

Norsko investuje do svého vysokoškolského systému nejvíce, 29 univerzit je zde držiteli vládní akreditace. Finsko poskytuje nejvíce programů v anglickém jazyce v Evropě mimo Velkou Británii. Švédsko a Dánsko nabízejí rozmanité vzdělávací systémy, kde je dispozici množství akademických i profesně orientovaných studijních programů.

Společným požadavkem pro přijetí na místní univerzity je splnění 13 let výuky zakončené maturitou a prokázání úrovně angličtiny. Pro studenty nesplňující vstupní podmínky jsou k dispozici speciální kurzy.

Náklady

Jednou z největších výhod studia v severských zemích je, že poplatky za školné jsou buď na rozumné úrovni, nebo nejsou vůbec zavedeny. Univerzity mohou požadovat registrační poplatky za každý semestr, tyto však nejsou nijak vysoké.

Naproti tomu životní náklady jsou v těchto zemích extrémně vysoké. Ubytování, ať už na univerzitní koleji nebo v soukromí, je zde pro studenty zdaleka nejvyšším výdajem. Všechny země však nabízejí stipendia na finanční podporu studentů. Další výhodou života v severských zemích je propracovaný systém sociálního zabezpečení. Studentům jsou například zcela kryty zdravotní výdaje.

Studentský život

Univerzity ve velkých městech nabízejí lepší zázemí pro volnočasové aktivity než ty v menších městech. Společné pro všechny je však velké množství studentských organizací a klubů zajišťujících studentům různé sociální, kulturní, zábavní a sportovní aktivity. Studentské unie také nabízí studentům výhody v podobě poskytování informací a slev. Všechny země mají výborně rozvinutou dopravní infrastrukturu, která dovoluje rychle, pohodlně a levně cestovat po celé zemi i do zemí sousedních.

Ve všech severských zemích mohou studenti při studiu pracovat. Společným limitem je 20 hodin týdně během semestru. V průběhu prázdnin je možno pracovat na plný úvazek.