STUDIUM V USA

Základní údaje

Základní údaje
Úřední název Spojené státy americké
Hlavní město Washington D. C.
Rozloha 9 629 091 Km2
Počet obyvatel 293 027 571
Státní zřízení federativní republika
Hlava státu prezident Barack Obama
Jazyk angličtina
Náboženství protestantské, římskokatolické
Měna americký dolar (USD)




Proč právě do USA?

Spojené státy jsou nejoblíbenější akademickou destinací pro studenty z celého světa. Na amerických vysokých školách jich studuje téměř 700 tisíc, z toho přes 800 z České republiky.

  • Kvalita a prestiž studia na nejlepších světových univerzitách.
  • Špičková věda a výzkum.
  • Výuka rozvíjející kritické myšlení a schopnost samostatné práce.
  • Flexibilita studijních programů umožňující interdisciplinární přístup.
  • Bohatá nabídka studentských aktivit přímo na kampusu školy.
  • Úroveň materiálního vybavení univerzit.
  • Možnost získat vysoká stipendia přímo od škol.
  • Rozsah asistenčních služeb pro studenty.
  • Kulturní rozmanitost americké společnosti a vstřícnost k cizincům.
  • Získání globální kariérní perspektivy a kontaktů.


ZPĚT NA OBSAH

Co dělat, pokud chci také v USA studovat?

  • Začněte včas, tj. až rok a půl před plánovaným začátkem studia.
  • Ujasněte si své cíle, představy a předpoklady, včetně finančních.
  • Vyhledejte si pro vás nejvhodnější školy.
  • Seznamte se s požadavky vybraných institucí.
  • Připravte a podejte kvalitní přihlášky.
  • Potvrďte přijetí.
  • Zařiďte si vízum.
  • Připravte se na odlet a pobyt v USA.


ZPĚT NA OBSAH

Bakalářské studium

Jestliže máte zájem po dokončení středoškolského studia studovat v USA na vysoké škole, pak se bude jednat o studium „undergraduate“. Školy nebo fakulty, které tento tento stupeň studia nabízí, jsou nejčastěji označovány jako „college“.

Americký bakalářský program je plánován na čtyři roky. Studium je dokončeno po úspěšném získání potřebného počtu kreditů za předměty.

Vedle bakalářského studia lze po střední škole v USA studovat také dvouletý program na community college, což je škola podobná našim vyšším odborným školám. Po dokončení dvouletého studia lze přestoupit do třetího ročníku bakalářského programu a dokončit dodatečné dva roky.

Některé obory, jako je např. právo nebo medicína, zase nelze studovat na bakalářské úrovni a lze na ně nastoupit až po dokončení bakalářského stupně.

Jak bakalářské studium vypadá?

Americké bakalářské studium je typické tím, že na není tak úzce specializováno jako studium v Evropě.

Americký vysokoškolák se odborně specializuje až v průběhu studia, hloubka odborného zaměření se může lišit podle školy a oboru; neúžeji a nejdříve se specializují studenti inženýrských a uměleckých oborů, naopak studenti humanitních, sociálních a přírodních věd v programech liberal arts ve své specializaci absolvují třeba jen polovinu předmětů.

Širší záběr bakalářského studia umožňuje, že student dokonce ani nemusí být v okamžiku podání přihlášky rozhodnut o své specializaci.

Systém liberal arts tak vyhovuje studentům, kteří jsou všestrannější, mají širší spektrum zájmů a chtějí se rozvíjet komplexněji než jen úzce odborně.

Jak vybrat školu?

Cílem výběru školy je fit, tedy nalezení instituci, která bude zajímavá pro uchazeče a zároveň uchazeč bude zajímavý pro ni. Musí se tedy jednat o vzájemně výhodný partnerský vztah.

Čeští studenti mívají obvykle zájem o studium prestižních a výběrových amerických vysokých škol a také o získání stipendia. Kvalitních a prestižních institucí je v USA několik set, desítky z těchto škol jsou k zahraničním studentům velmi štědré, takže je důležité nechat si dost času na výběr vhodné školy a také reálně posoudit své šance.

Pokud se chcete hlásit na výběrovou školu, je nutné analyzovat své silné stránky a udělat si přehled o tom, co škole mohu nabídnout.

Bakalářské a navazující magisterské či doktorské studium bývá v USA výrazně odděleno. Není obvyklé, aby studenti pokračovali v navazujícím studiu na stejné škole. Není proto nutné se při výběru školy soustřeďovat pouze na univerzity nabízející kromě bakalářského také magisterské nebo Ph.D. programy. Naopak kvalitní bakalářská college může studenta připravit na pokračování studia lépe než univerzita.

Jak probíhá přijímací řízení?

Přijímací řízení amerických škol je založeno na posouzení kvalit a vhodnosti uchazeče pro školu na základě dodaných podkladů, obvykle formuláře přihlášky, výsledků z předchozího studia, bodového skóre ze standardizovaných přijímacích testů, doporučujících dopisů, esejí apod. Příprava kvalitních podkladů zabírá hodně času, zvláště příprava na přijímací testy, takže je vhodné začít již v předposledním ročníku.

Podklady je nutné na školu dodat do stanovené uzávěrky. U výběrových škol bývají uzávěrky velmi brzy, obvykle v lednu, třičtvrtě roku před plánovaným začátkem studia. Řada škol navíc nabízí možnost podat přihlášku v předtermínu, tedy už na podzim.

Kde a jak získat stipendia?

Každý zájemce o studium v USA by si měl udělat rozpočet, včetně posouzení výše vlastních zdrojů. Americké vysoké školy jsou hodně drahé a většina českých studentů potřebuje stipendia.

Nejčastějším zdrojem finanční pomoci jsou samotné americké školy. Nejštědřejší stipendia pro bakalářské studium nabízí bohaté soukromé vysoké školy, které ale bývají velmi výběrové. Pokud žádám o stipendium, musím být pro život školy výrazným přínosem, musím tedy nabídnout víc než průměrný student. Výhodou je akademický nebo jiný speciální talent, zajímavá a podnětná osobnost.

Zvláštní kapitolou jsou sportovní stipendia, kdy studenti, kteří školu reprezentují, získávají na základě svých vysokých sportovních kvalit od školy finanční pomoc pro studium. Tento způsob financování využívá mnoho českých studentů.

Zdroje mimo americké školy jsou značně omezené. Výjimkou je Nadace Zdeňka Bakaly, která je schopna podpořit talentované české studenty významným příspěvkem.

ZPĚT NA OBSAH

Magisterské studium

Magisterské studium v USA navazuje na studium bakalářské a bývá spolu s doktorských studiem označováno jako "graduate". Bakalářský a navazující stupeň jsou zcela oddělené, studenti se také obvykle hlásí a absolvují příjímací řízení na zcela jinou školu, než kde absolvovali svého bakaláře.

Studenti z Evropy, pokud jsou absolventy tříletých bakalářských programů, mohou mít ovšem problémy s uznáním ekvivalence s americkým bakalářem. Doporučujeme se informovat u každé školy na její politiku ohledně tříletých bakalářů.

Magisterské studium trvá nejčastěji dva roky, ale existují i programy kratší. Studium je dokončeno po úspěšném získání potřebného počtu kreditů za předměty.

Některé obory, obvykle připravující na licencovaná povolání, lze studovat dokonce až po bakaláři na professional school. Jedná se např. o studium práv nebo lékařství. Délka studia u těchto zaměření bývá netypická, u práva jsou to např. tři roky, u medicíny čtyři roky.

Jak magisterské studium vypadá?

Magisterské studium má za úkol prohloubit odborné znalosti. Na rozdíl od amerického bakalářského studia je proto magisterský stupeň již úzce odborně zaměřený, i když je obvykle flexibilnější a interdiciplinárnější než je tomu v Evropě.

Magisterské programy, s ohledem na obor, mohou být zaměřené velmi prakticky, jako příprava na praxi v určité profesi (např. novinařina, business, umělecké obory), nebo spíše akademicky, jako možný předstupeň pro doktorské studium a akademickou dráhu (typicky humanitní, sociální nebo přírodní vědy a technika).

Některá magisterská studia, zvláště v oborech výrazně zaměřených na výzkum, mohou být dokonce již součástí doktorského programu. U akademických magisterských programů bývá vyžadováno předchozí bakalářské vzdělání v oboru, u profesně zaměřených může student často mít vystudovánu jinou bakalářskou specializaci, i když školy mohou vyžadovat absolvování určitých předmětů.

Jak vybrat školu?

Graduální studium je považováno v USA za něco „navíc“. Je proto více než u bakaláře podstatné nadefinovat si kariérní cíle, kterých chci navazujícím studiem dosáhnout, a tomu je třeba podřídit výběr programu.

Účelem výběru školy je fit, tedy nalezení instituci, která bude zajímavá pro uchazeče a zároveň uchazeč bude zajímavý pro ni. Musí se tedy jednat o vzájemně výhodný partnerský vztah.

U magisterského stupně studia je velice důležité odborné zaměření programu, jeho obsah a nabídka předmětů v rámci studia.

Uchazeč by si měl zase analyzovat své silné stránky a udělat si přehled o tom, co škole může nabídnout.

Jak probíhá přijímací řízení?

Přijímací řízení amerických škol je založeno na posouzení kvalit a vhodnosti uchazeče pro program na základě dodaných podkladů, obvykle formuláře přihlášky, výsledků z předchozího studia, bodového skóre ze standardizovaných přijímacích testů, doporučujících dopisů, esejí apod. Příprava kvalitních podkladů zabírá hodně času, zvláště příprava na přijímací testy, takže je vhodné začít již v předposledním ročníku.

Podklady je nutné na školu dodat do stanovené uzávěrky. U výběrových škol bývají uzávěrky velmi brzy, často třičtvrtě roku před plánovaným začátkem studia, a někdy i dříve.

Kde a jak získat stipendia?

Každý zájemce o studium v USA by si měl udělat rozpočet, včetně posouzení výše vlastních zdrojů. Americké vysoké školy jsou hodně drahé a většina českých studentů potřebuje stipendia.

Nejčastějším zdrojem finanční pomoci jsou samotné americké školy. Pokud žádám o stipendium, musím být pro studijní program výrazným přínosem, musím tedy nabídnout víc než průměrný student. Výhodou jsou výborné akademické a odborné výsledky, zkušenost s výzkumem nebo výukou.

Zdroje mimo americké školy jsou omezené, ale studenti mají více možností než v případě bakalářského studia. Jednou z výhodných možností jsou vládní stipendia Fulbrightova programu.

ZPĚT NA OBSAH

Doktorské studium

Doktorské studium v USA navazuje na studium magisterské nebo v některých případech i na bakalářské a bývá spolu s magisterským studiem označováno jako "graduate". Stejně jako v České republice se jedná o studium směřující k akademické nebo vědecké kariéře.

Studenti z Evropy, pokud jsou absolventy tříletých bakalářských programů, mohou mít ovšem problémy s uznáním ekvivalence s americkým bakalářem. Doporučujeme se informovat u každé školy na její politiku ohledně tříletých bakalářů.

Studenti s dokončeným magisterský nebo inženýrským programem by v USA neměli mít žádné problémy.

Doktorské studium trvá čtyři až osm let v závislosti na oboru. Studium je dokončeno po úspěšném získání potřebného počtu kreditů za předměty, složení komplexních závěrečných zkoušek a odevzdání dizertační práce.

Jak doktorské studium vypadá?

Cílem studentů doktorského programu je příprava na vědeckou nebo akademickou dráhu.

Student musí zpočátku studia absolvovat předměty, následně se ale soustředí na samostatnou výzkumnou práci, nejčastěji vedoucí k dokončení vlastní výzkumní práce (dizertace) pod vedením svého akademického poradce.

Doktorandi se ovšem také často podílí na výzkumu nebo výuce a jsou tak v podstatě juniorskými akademickými pracovníky školy.

Jak vybrat školu?

Graduální studium je považováno v USA za něco „navíc“. Je proto více než u bakaláře podstatné nadefinovat si kariérní cíle, kterých chci navazujícím studiem dosáhnout, a tomu je třeba podřídit výběr programu.

Účelem výběru školy je fit, tedy nalezení instituci, která bude zajímavá pro uchazeče a zároveň uchazeč bude zajímavý pro ni. Musí se tedy jednat o vzájemně výhodný partnerský vztah.

U doktorského programu je nejdůležitější odborné zaměření programu, jeho obsah, nabídka předmětů v rámci studia a výzkumné aktivity katedry a profesorů.

Uchazeč by si měl zase analyzovat své silné stránky a udělat si přehled o tom, co škole může nabídnout.

Jak probíhá přijímací řízení?

Přijímací řízení amerických škol je založeno na posouzení kvalit a vhodnosti uchazeče pro program na základě dodaných podkladů, obvykle formuláře přihlášky, výsledků z předchozího studia, bodového skóre ze standardizovaných přijímacích testů, doporučujících dopisů, esejí apod. Příprava kvalitních podkladů zabírá hodně času, zvláště příprava na přijímací testy, takže je vhodné začít již v předposledním ročníku.

Podklady je nutné na školu dodat do stanovené uzávěrky. U výběrových škol bývají uzávěrky velmi brzy, často třičtvrtě roku před plánovaným začátkem studia, a někdy i dříve.

Kde a jak získat stipendia?

Každý zájemce o studium v USA by si měl udělat rozpočet, včetně posouzení výše vlastních zdrojů. Americké vysoké školy jsou hodně drahé a většina českých studentů potřebuje stipendia. Nejčastějším zdrojem finanční pomoci jsou samotné americké školy.

V případě doktorských programů je poměrně časté, že studenti jsou školou významně finančně podporováni, ať už stipendijně nebo nabídnutím placených pracovních pozic (assistantships) ve výzkumu nebo ve výuce. Výhodou je proto zkušenost s výzkumem nebo výukou.

Protože zdrojem financí jsou pro doktorské studenty jsou často vědecké granty, nejvíce podpory obvykle nabízí výzkumně zaměřené univerzity.

Zdroje mimo americké školy jsou omezené, ale studenti mají více možností než v případě bakalářského magisterského studia. Jednou z výhodných možností jsou vládní stipendia Fulbrightova programu.

ZPĚT NA OBSAH

Přijímací zkoušky

Jedním z požadavků při přijímacím řízení amerických škol nebo stipendijních programů může být dodání výsledků ze standardizovaných zkoušek, které měří jazykovou úroveň studenta nebo jeho studijní předpoklady podobně jako testy společnosti Scio v České republice.

Jak americké přijímací zkoušky vypadají?

Většina amerických zkoušek má formu testu trvajícího několik hodin.

Testy se skládají u nezávislé testovací organizace. Škole pak tato organizace dodá výsledek vyžadovaného testu, obvykle v podobě bodového skóre.

Výborný výsledek nemusí vždy zaručit přijetí či udělení stipendia, ale je jeho nezbytným předpokladem. Výsledek testu se totiž zpravidla posuzuje v souvislostech s ostatními předpoklady uchazeče a v porovnání s ostatními potenciálními studenty.

Ne všechny školy zkoušky při přijímacím řízení vyžadují. Zjistěte si proto vždy předem, zda a jaké testy vámi vybrané školy požadují či akceptují a jaké mají požadavky na bodové skóre u konkrétního testu.

Všechny základní zkoušky jako TOEFL, IELTS, SAT, ACT, GRE a GMAT jsou v České republice pravidelně administrovány, takže není třeba pro jejich složení jezdit do USA či jinak do zahraničí.

Na všechny uvedené testy je třeba se registrovat předem a je třeba počítat také s určitou dobou na vyhodnocení. U většiny zkoušek lze registraci uskutečnit online. Detaily k registračním procedurám k jednotlivým testům najdete na oficiálních stránkách testů.

Jazykové testy

  • TOEFL je nejrozšířenější jazyková zkouška ověřující úroveň ovládání praktického používání angličtiny v akademickém prostředí u uchazečů, jejichž rodným jazykem angličtina není.
  • IELTS je britská jazyková zkouška, která je ale v USA již v mnoha případech uznávána jako alternativa ke zkoušce TOEFL.
  • Pearson PTE je nová jazyková zkouška. Její uznání je třeba konzultovat s konkrétní školou.


Testy studijních předpokladů

  • SAT je nejznámějším testem obecných studijních předpokladů pro přijímací řízení do bakalářského studia.
  • ACT je rovnocenou alternativou ke zkoušce SAT. Obě zkoušky jsou uznávány drtivou většinou amerických univezit jako zcela ekvivaletní, výběr té či oné proto záleží čistě na uchazeči.
  • GRE je test studijních předpokladů pro studium magisterských nebo doktorských programů.


Specializované oborové testy

  • SAT Subject Test testuje znalosti konkrétních předmětů. Studenti mají na výběr z dvaceti předmětových testů.
  • GRE Subject Test ověřuje znalosti v některém z osmi oborů.
  • GMAT je test studijních předpokladů pro přijetí do programu Master of Business Administration (MBA), případně dalších programů business.
  • LSAT testuje předpoklady pro studium práv v program J.D. Pro graduální programy jako Master of Law (LL.M.) ovšem stačí pouze jazyková zkouška.
  • MCAT ověřuje znalosti a předpoklady pro studium medicíny.
  • USMLE je licenční zkouška ověřující odborné znalosti absolventů lékařských škol, kteří se hlásí do Spojených států na absolventská místa před první atestací (tzv. residency).
  • GED je zkouška, která funguje jako ekvivalent dokončení střední školy pro zájemce o studium na vysoké škole, kteří z nějakých důvodů střední školu nedokončili.


Jak se na zkoušky připravit?

Vzhledem k náročnosti testů je třeba počítat také s určitým časem na přípravu, obvykle se doporučuje alespoň dva měsíce.

Minimální příprava spočívá v seznámení se s formátem zkoušky. U většiny zkoušek jsou k dispozici cvičné testy. Znalost formátu je důležitá pro osvojení efektivních strategií.

Hlubší příprava zahrnuje studium přípravných materiálů ve formě učebnic nebo softwaru a přípravné kurzy. Výborným zdrojem je také Internet, včetně např. YouTube.

V České republice se poměrně běžně prodávají přípravné materiály ke zkoušce TOEFL. Materiály k ostatním testům v nabídce knihkupectví obvykle nejsou.

Objednávat a nakupovat materiály ze zahraničí lze samozřejmě online. Buď přímo u testovacích organizací, specializovaných firem nebo v online knihkupectvích.

Podobná situace jako v oblasti prodeje přípravných materiálů je i v nabídce přípravných kurzů. Přípravné kurzy pro jazykový test TOEFL najdete v nabídkách jazykových škol. Omezenější je nabídka přípravných kurzů na GMAT. Přípravu na testy SAT, GRE a další testy se zpravidla vůbec nevyskytují a uchazeč je odkázán na samostudium nebo online kurzy, které nabízí buď přímo testovací organizace, nebo specializované komerční společnosti.

ZPĚT NA OBSAH

Pracovní stáže

Mladí lidé, studenti denního studia českých škol i čerství absolventi, kteří mají zájem o získání pracovních zkušeností ve Spojených státech, mohou využít programů Exchange Visitors, které umožňují v USA absolvovat brigádu nebo pracovní stáž v oboru.

Pracovní programy pro mladé nespadají pod pracovní vízum (kategorie H), které je prakticky nemožné získat, pokud si zaměstnavatel pracovníka složitou procedurou nevyžádá, ani pod vízum studentské (kateogrie F), ale fungují v rámci speciálního víza pro kulturní a vzdělávací výměny (kategorie J: Exchange Visitor Program).

Vízum J-1 nelze získat samostatně. Student si musí najít tzv. vízového sponzora - americkou organizaci, která má oprávnění od americké vlády tento typ programů za přísně specifikovaných podmínek administrovat, za což může od studentů vybírat poplatek. V České republice tyto americké organizace obvykle zastupují agenti - agentury, které účast v programu zprostředkovávají.

Jaké kategorie programů existují?

Camp Councelor: Studenti působí po dobu maximálně čtyř měsíců jako vedoucí na amerických letních táborech.

Summer Work and Travel: W and T je prakticky programem letních studentských brigád. Studenti obvykle vykonávají nekvalifikované či málo kvalifikované práce, např. v zábavním parku, letoviscích, restauracích, národních parcích apod., ale program není omezen pouze na ně, což není příliš známo. Student totiž v rámci tohoto programu může absolvovat také letní stáž ve firmě či organizaci, např. právnické či architektonické kanceláři, výzkumném centru, vydavatelství a médiích, reklamě, softwarové firmě atd., pokud ovšem doba jeho stáže, stejně jako u nekvalifikovaných prací, nepřekročí stanovené čtyři měsíce v rámci letních prázdnin. Stáž může být neplacená i placená - záleží na dohodě se "zaměstnavatelem".

Intern: Kategorie Intern umožňuje studentům vysokých škol a čerstvým absolventům (stáž musí začít do 12 měsíců po skončení studia) až roční stáže ve studovaném oboru. Místo si uchazeč musí obvykle najít a zařídit sám. Na sponzorskou organizaci se obrací až s příslibem stáže od zaměstnavatele. Doba trvání postgraduální stáže nesmí překročit 12 měsíců. Stáž může být neplacená i placená - záleží na dohodě se "zaměstnavatelem". Výborný přehled o této kategorii včetně užitečných rad pro zájemce najdete na webu Alliance for International Educational and Cultural Exchange.

Trainee: Program Trainee umožňuje absolventům a mladým "profesionálům" s pomaturitním vzděláním až 18-ti měsíční stáž v absolvovaném oboru studia. Podobně jako v kategorii Intern si uchazeč musí místo obvykle najít a zařídit sám (např. pomoci mohou online vyhledávače stáží, sponzorské organizace totiž nabízejí "placement service" jen velmi zřídka a vždy za poplatek). Na sponzorskou organizaci se obrací až s příslibem stáže od zaměstnavatele. Doba trvání postgraduální stáže nesmí překročit 18 měsíců. Stáž může být neplacená i placená - záleží na dohodě se "zaměstnavatelem".

Au Pair a EduCare: Mezi programy J víza patří také Au Pair, který umožňuje mladým lidem mezi 18 a 26 lety věku až 12-ti měsíční pobyt v USA jako opatrovatelé dětí (max. 10 hodin denně a 45 hodin týdně) a za tuto službu musí dostávat plat. Au Pair musí také navštěvovat kurzy (i jazykové) na college, na což dostávají zvláštní příspěvek. Jako chůvy mohou v USA pracovat také muži. EduCare je v podstatě méně náročnou variantou programu AuPair. Program je zaměřen na hlídání dětí školního věku mimo čas školy, a to max. 10 hodin denně a 30 hodin týdně). Plat u EduCare je nižší, ovšem rodina přispívá více na vzdělávací kurzy.

Teacher: Kategorie Teacher umožňuje kvalifikovaným zahraničním učitelům učit na americké základní nebo střední škole, a to až po dobu tří let.

Alien Physician: Kategorie Alien Physician zahrnuje speciální program určený absolvenům medicíny. Pro více informací k tomuto programu je třeba se obracet na Educational Commission for Foreign Medical Graduates (ECFMG).

Kam se obracet?

Studentům, kteří mají zájem o účast ve výše uvedených programech, doporučujeme obrátit se s dotazy na detaily jednotlivých programů přímo na autorizovaného vízového sponzora - organizace a agentury, které tyto programy zprostředkovávají. Řada sponzorů je rovněž členem Alliance for International Educational and Cultural Exchange.

Několik málo amerických sponzorů má zastoupení v České republice, zájemci se ale nemusí omezovat pouze na ně a mohou se obracet přímo na americké programy a tím si výrazně rozšířit spektrum možností a nabídek.

Některé programy jsou ovšem určeny speciálně pro určité obory (např. technické obory, zemědělství a lesnictví apod.).

ZPĚT NA OBSAH Zdroj: J. W. Fulbright Commission, Praha

Více informací o studiu v USA naleznete na www.fulbright.cz, educationusa.state.gov.